V současné euforické situaci kdy nám nové pivovary rostou jako houby po Černobylu, na pivním trhu je to samý atraktivní speciál a uspokojivě přibývá i domácích výrobců piva by se mohlo zdát, že se nepřítel stáhl a je nečinný. Bohužel, v žádném případě tomu tak není!

V hospodských výčepech různých kategorií stále dominují produkty G, PU, Krušovic či Starobrna a spatření loga nějakého normálního nešizeného piva i nadále přivádí pravověrného pivaře málem do extáze. Zahraniční velkovýrobci dál zavírají nebo se chystají zavírat své další odloučené filiálky, není jasné co se vyvine ze zkupování onehdy nezávislých regionálních pivovarů (K Brewery). Nedávno jsme mohli být svědky situace kdy se velkokapacitní giganti pustili nevybíravým způsobem sami do sebe. Přestože poctiví pivovarníci a milovníci kvalitního moku vidí v oněch nadnárodních monopolech společného nepřítele, delikventi, kteří systematicky devastují český pivní trh si pochopitelně navzájem konkurují. Začalo to když jistý sládek z Plzně ve večerním diskusním pořadu Václava Moravce osočil některé pivovary (kupř. Svijany), že používají ke stabilizaci pěny svých výrobků prostředek s názvam Tetrahop. Podle jednoho názoru se jedná o neškodný chmelový extrakt, opoziční teze však tvrdí, že je to potravinářské aditivum, které do českého piva rozhodně nepatří. Skutečně neznám původ tetrahopu ani si nejsem jistý, zda-li může být považován za surovinu či přidanou látku. K dosažení lavinového efektu u Guinnessu či Velvetu je prý používán dusík a zatím se zdá, že to nikomu příliš nevadí. Tetrahop nebo tetratrop. Ať je to jak chce je evidentní, že giganti spolu tvrdě bojují a házejí na sebe příslušnou špínu. Zloděj (nebo přesněji hubitel českého piva) křičí:Chyťte zlodějě. Stejně jako by se divil Ignaz Schustala jak se dnes handluje s kopřivnickou Tatrovkou, F.O. Poupě nebo Václav Mirwald by se dozajista zděsili jak se dnes vaří údajné české pivo. Monstrózní CK tanky, urychlování zrání a ležení piva, ředění jediného roztoku metodou HGB nebo nešetrná a zhoubná pasterizace žádný výrobce toho „pravého českého piva“ bohužel nezmiňuje.Dle obecného názoru v této branži je vše stejně dobré, ba dokonce mnohem lepší než před cca 50 nebo 30 lety, kdy bylo vybavení našich národních pivovarů nemoderní, zastaralé a hygienicky závadné. Jak říkal Tonda Koniáš – účel světí prostředky. Účelem v této záležitosti je chutné pivo, které obří chemičky neumějí vyrobit. V jednom mají však naprostou pravdu. Žádný z někdejších pivovarů ani jejich současných následovníků by nedokázal uvařit několikamilionové kvantum piva ani dosáhnout dnešních zisků.Avšak říkat takovýmto nevábným rychlokvaškám „české pivo, okázale se podepisovat na pivní etikety a navzájem se osočovat z používání tetrahopu je drzostí nejhrubšího ječného zrna a cynickým výsměchem bezbrannému spotřebiteli.

Uvědomuji si, že konstatuji oficiální skutečnosti stále znova a znova. Je však třeba si čas od času připomenout situaci v našem pivovarnictví, protože nepřítel, stejně jako čert nikdy nespí…