Za pivem se dnes da cestovat prakticky kamkoliv. Jak jsou vsak na tom pivari s jazykovou vybavenosti?

Cestujeme-li za pivem, neni nastesti treba prilis mluvit jako napriklad kdyz se v zahranici chceme dozvedet neco blizsiho o mistnich vibracnich spektrech. Dulezite je samozrejme samotne klicove sluvko „pivo“, cestujeme-li sami, staci nam v singularu, pri vetsi turisticke skupine se jeste naucime plural a nekolik zakladnich cislovek. Jako chmelovou sisticku na pene muzeme jeste svuj slovnik obohatit o zakladni vyrazy jako napr.: „Dobry den“, „Prosim“, „Dekuji“, „Na zdravi“, „Bez do prdele“, „Pomoc“ atd.

Sofistikovanemu jedinci vsak tato zakladni slovni zasoba nestaci a chce se naucit vice, aby mohl komunikovat nejen s opilci v hospode a s tamejsim personalem [coz je podle mne naprosto dostacujici], ale aby se vice dozvedel o zemi, kam zavital, mistnich pomerech, politicke situaci, kulture apod. Priznam se, ze patrim k teto mensinove skupine zoufalcu, kteri nemaji nic lepsiho na praci nez studovat cizi jazyky.

Naprosto plynne se domluvim v anglicky mluvicich zemich, na Slovensku a v Polsku. Nemam ani vetsi problem se spanelstinou a rustinou. V soucasne dobe, kdyz se prilezitostne plavim po Nemecku a Rakousku bojuji s nemcinou. K tomuto pro mne pomerne nemelodickemu jazyku jsem se poprve coby samouk dostal v roce 1988, kdyz jsem sest mesicu pracoval v tehdejsi NDR. A mohu rici, ze od te doby jsem ve svych znalostech prilis nepokrocil. Castecne za to muze ma ucebnice, ktera vysla v roce 1965 a je naprosto poplatna dobe. Coz o to. Mluvnice je v ni vysvetlovana radne a systematicky, dosti mi vsak vadi vyber tematickych konverzacnich okruhu. Hrdinou ucebnice je cesky inzenyr Herr Novak, ktery prijizdi za svym vychodonemeckym kamaradem, ktery je zde oznacovan jako Kollege Wagner. Prvnich par lekci je zcela spravne venovano zakladnimu slovniku, zdraveni, dekovani, predstavovani atp. V seste lekci navstivi Herr Novak nemeckeho holice a o par lekci pozdeji i kolegu Wagnera u nej v pekne zarizenem byte. V desate lekci si da Novak v Lipskem letnim vedru jedno chlazene pivo a jako ostatne kazdy komunisticky suchar, ktery skoro nic nevydrzi onemocni zapalem plic a je prevezen do nemocnice [Krankenhaus]. Nastesti se behem dvou tydnu zotavi a znovu vystoupi v dalsi lekci, kde se zacina probirat minuly cas. Tam se vsak vyber konverzacnich temat dostane na zcesti. Dalsi setkani s kolegou Wagnerem se uskutecni v mistnim zemedelskem druzstvu LPG [Landswirtproduktiongenosseschaft], kde oba nezistne pomahaji druzstevnikum pri znich. V 17. lekci se chysta boure a oba kamaradi se pred destem schovaji v mistni hospode, kde spolecne vypiji pivo neurcite znacky. Obavam se, ze je to vsak posledni pivo z cele knihy. Probirani silnych sloves , konjuktivu a podminovaciho zpusobu je jiz doprovazeno naprosto nezazivnymi texty o divadle, plazich u Baltu a hlavne poloautomatizovane tovarne v Drazdanech. Dale jsem se nedostal. Nastesti se i tak v nemecke hospode docela dobre domluvim.

Ceske jazykove ucebnice mohou byt ruzne, ale sjednocuje je alespon rad a system. S trochou dobre vule se da z nich i neco naucit. Naprosto opacne zkusenosti mam napriklad z knizkou indonesko – anglicke konverzace, kterou jsem si puvodne z recese zakoupil v Singapuru. Ma motivace byle tenkrat jasna. Tento jazyk je vlastne klasickym prikladem dvou v jednom. Naucite-li se indonesky, jste schopni mluvit i malajsky, nebot tyto jazyky jsou takrka identicke. Text me konverzacni knihy vsak od zacatku nedaval nadeji, ze se budu schopen nekdy temito recmi normalne dorozumet.

Hned prvni lekce knihy neni o zakladnich pojmech jako je dobry dem, prosim, dekuji, chtel bych aj., nybrz v ni spolu hovori Evropan a Cinan [?] o asijske a evropske mode. Mimochodem i o tendencnich zaplatovanych kalhotach. Prvni lekce konci indoneskym prislovim, kterym jsem v dotycne zemi vzdy naprosto sokoval sve konverzacni protejsky: Trava je vzdy zelenejsi na druhe strane [ Rumput di tempat yang lain itu selalu lebih hijau].

Nikterak jsem si nepomohl ani v druhe lekci. Tam se zase bavi Evropanka s blize neurcenou negroidni Africankou zdali jsou lepsi vlasy rovne nebo kudrnate. V pate lekci se brani pacient antibioticke injekci [suntikan]s tim, ze je alergicky na penicilin. Prakticka je snad jen desata lekce, ktera se odehrava na celnici.

I pres tyto prekazky jsem se nakonec trochu indonesky naucil a v roce 2011 jsem dokonce na pivnim festivalu v Martinove zadal osazenstvu ukol. Kdo mi jako prvni sdeli jak se indonesky rekne „zlaza s vnitrni sekreci“, bude odmenen. Za nejakou dobu prikvacil clovicek se spravnou odpovedi: Kelajar endokrini. Zapomnel jsem na moznosti Googlu. Nicmene ty Rolexy, co vyhral uz asi deset let nefungovaly a navic v Mexiku jsem za ne zaplatil jen 20 dolaru.

Orang yang minum bir dari gelas orang yang lain, menjadi mabuk sendiri!

Kdo jinemu pivo pije, sam se z neho opije!