Zpocatku to tak vubec nevypadalo.Byla nedele, venku prselo a ja mel sluzbu na lodni recepci.

Nakonec nastesti prset prestalo a ja mel asi hodinu na to, abych nasel ve Vukovaru pivo z mistniho pivovaru. Moc jsem si od toho po zkusenosti ze svou minulou navstevou nesliboval. Hned u ricniho pristavu jsem zaslechl krik davu. Na nevelkem prostranstvi byla instalovana velkoplosna obrazovka a mistni obcane sledovali fotbalove utmani MS Chorvtsko – Turecko. Chorvati vyhrali 1:0 a slavili. Lina huba – hole nestesti. Otazal jsem se mladeho cisnika z nedaleke kavarny kde je mozno sehnat Vukovarsko Domace pivo. Kvalifikovane odpovedel, ze je k dostani v baru Cafe 123. Chvili jsem hledal a vyptaval se dale. Vukovarane byli ve svatecni nalade a nebylo jim zatezko mi poradit. Bar jsem nakonec nasel, jen jeho cislo bylo 032 a ne 123. Nicmene lahvac Vukovarskeho jsem sehnal.

Charakter onoho piva mi dosel skoro kompletne uz pri prvnim napiti. Mok dosti sladky o nizkem rizu s typickou letitou balkanskou prichuti. Pil jsem z lahve, avsak tusil jsem, ze bude mit i nedostatecnou penivost. V kazdem pripade se vsak jednalo o vyrobek prirodni, sice filtrovany, avsak nepasterovany. Na konci se dostavila kratka a skromna chlebovita dochut.

Byl jsem spokojen. Vukavarsko si na nic nehraje a slusne reprezentuje svuj region. Dle informaci tento pivovar vyrabi i pivo cerne a nefilrt. Jeden z druhu se vyrabi v jinem podniku. Ten den jsem mel stesti. Ochutnal jsem dalsi lokalni znacku.