V Etiopii jsem nikdy nebyl, ani se tam v dohledné době nechystám. Nedávno jsem však zhlédl zajímavou reportáž na americkém programu CNN.

V Etiopii se pije čím dál více piva. Střední společenská třída prý bohatne a místo domácí přípravy podivně fermentovaných sraček její zástupci konečně míří do hospod. Od roku 2009 do roku 2013 stoupla v Etiopii spotřeba piva o celých 30%.

V záběru je rozlehlá etiopská pivnice, která interiérem připomíná americký brewpub. Veselí černoušci s chutí konzumují a hostinská roznáší. Nosí však pouze lahváče, nevidím nikde ani náznak pípy. Možná v příštím období.Roční spotřeba čistého alkoholu na osobu činí v Etiopii směšné 4 litry, v Nigérii je to 10 litrů  v JAR dokonce  11. Přesto je rozvoj pivního průmyslu v této africké zemi potěšitelný. Zatím se v pivu ročně točí kolem 750 milionů dolarů, ale brzy je očekáván dvojnásobný nárůst. Nedávno lokální gigant Abraaj Group známý svou výrobou mraženého mléka koupil státní pivovar Meta. Ano. Po socialistickém experimentu, který skončil už v roce  1987 jsou některé etiopské podniky stále ve vlastnictví státu. Údajně se na etiopský trh chystají i další silní hráči jako Heineken nebo Carlsberg. Nějakého prudkého ataku minipivovarnického hnutí v Etiopii se zřejmě nedočkáme, přesto mám radost,že se Amheři věnují ušlechtilejší činnosti než je kupříkladu válčení. Jen aby v období sucha, která jsou v této zeměpisné oblasti velmi častá měly pivovary dost vody.

Mé jediné setkání s etiopským pivem proběhlo v britském Southamptonu v květnu 2005. Po dlouhé cestě z Ostravy mi můj britský kolega u sebe doma otevřel dobře chlazený Ostravar a etiopský lahváč St. George vytáhl až jsem se ho chystal nakopnout.