Nenám moc času tak franckým Wurzburgem jen tak prolétnu.

Krásná pivovarská hospoda, kde odpoledne dokonce čepují místní ležák z dřevěných sudů. Dokonce stojí pod tři euro. Pil jsem jej však loni a nic moc. Nahoře je rozlehlá pivní zahrádka, kde v létě točí pšeničňák Keiler. Za sklenici vybírají 4 euro vratnou zálohu. Loni jsem tam byl svědkem dopravní nehody, kdy se na blízké křižovatce pěkně vymázl motocyklista.

Jednou z nejstarších hospod ve Wurzburgu je malá útulná knajpa U dreveneho jablka.. Jsem však trochu zmaten. Nad výčepem je reklama na bavorské tradiční pivo Wolfsbrau, na ceduli před knajpou však inzerují Tergenseer. To je velice chutné pivo z jakéhosi místního kláštera, který byl založen už v roce 746. Sklenice a pivní tácek však zase poukazují na lokální pivo značky Kautzen, které nenínic moc. Bodrá výčepní tvrdí, že pivo je skutečně Wolfsbrau, ale mi chutná spíše jako neutrální Kautzen.

Objevuji malý potravinářský krámek, kde kupuji dva pro mne prozatím neznámé lahváče. A to je pointa mé wurzburgské návštěvy. Riedensburger založený přímo v roce prusko-rakouské války 1866 je inzerované světlé bio pivo  je velice chutné. Stejně tak hustý polotmavý nefiltr Krautheimer Kellerbier ze soukromého pivovárku Friedrich Dull. Na etiketě jsem nacházím informace o nějakém chmelu Dolden, ale nemám brýle, tak to klidně může být i Golden. To jsem si zase pochutnal!

Při zpáteční cestě vidím dodávku s velkým nápisem Haag. Tak už si konečně přijeli pro Merkelovou. Bohužel, nakonec se ukazuje, že je to jen jakási zmrzlinářská firma. Tak doufejme, že příště….