Už je to tak. Pivovar Plzeňský Prazdroj slaví letos své 170. narozeniny. Připomněl mi to můj oblíbený televizní pořad Snídaně s Novou (ČT dvojka prý chystá konkurenční relaci Večeře se Starou), který se poslední srpnový den celý odehrával právě v Plzni.

Pár faktů je nutno onomu subjektu přiznat. V Plzni se již v polovině 19. století začalo vařit pivo, které dalo světu dodnes hojně vyráběný a oblíbený Pilsner. Toto slovo samo o sobě není ochrannou známkou (tou je celý název Pilsner Urquell), ale pouhým označením typu světlého, hořkého, spodně kvašeného ležáku. Tato značka byla populární po celém světě za posledních cca 150 let a pomáhala rozšiřovat ve světě povědomí o českém národu.

                             POSLEDNÍ VEČEŘE

Novodobé dějiny již pro Pilsner Urquell tak lichotivé nejsou. Zásluhou nových „moderních“ technologií šla kvalita plzně již od počátku 90.let 20 století povážlivě dolů a počátkem nového milénia se „rodinné stříbro“ (?) stalo součástí nechutného mnohomiliardového kšeftu při kterém japonská banka Nomura s pomocí některých našich finančních ústavů v pofiderném projektu České pivo spojila čtyři české pivovary (Prazdroj, Gambrinus, Velkopopovický Kozel, Radegast) prakticky v jeden velký subjekt a učinila jej součástí nadnárodního koncernu SAB Miller. Spojeným pivovarům tak připadlo ze dne na den přes 44% tuzemského trhu a brzy se náš opěvovaný „originální“ Pilsner počal vařit na Slovensku, v Polsku a dokonce i v Rusku. Nomura, ČSOB a dokonce prý i český stát od té doby čelí spoustě žalob, vzájemnému obviňování a arbitrážních řízení avšak podívejme se co onen loupežnický projekt udělal z naším slavným pivem.

Prazdroj nikdy nebyl podle Ph stupnice zásaditým (alkalickým) pivem. Měl však v sobě zásadotvorné látky. Dnes bych tento mok nedoporučoval pít ani osobám zdravým jak řípa, natož nefrologickým pacientům.Plzeňský pivovar používá již přes 20 let CK tanky ve kterých při výrazných úsporách energie je čerstvě vyráběné pivo již od počátku fermentačního procesu šizeno na teplotách a zejména na době kvašení a zrání. Sklepy mají omezenou kapacitu, tak je třeba lifrovat sudy a lahváče co nejrychleji.Pivo se pasterizuje, aby dlouho vydrželo a k jeho stabilizaci se používají další, ne příliš košerové látky. Výsledkem je bezpohlavní euro-, případě afromok bez chuti a zápachu, který je však díky okázalé reklamě v distribuci prodáván za téměř dvojnásobnou cenu než ležáky z malých a středních pivovarů. Konzument může být neinformovaný a zblblý reklamou, v jeho střízlivém, či mírně opilém úsudku mu však nepomůže ani zaprodaný majitel pivnice, který je bohatým koncernem SAB Miller náležitě zkorumpován.Jihoafrickou břečkou, která zneužívá jméno naší legendární značky jsou tak zamořeny české hospody od Hranic v Čechách až po Hrčavu. Jako doplňkový prodej je tam nabízen ještě Gambrinus a Radegast – „piva“ takřka shodných chuťových kvalit.

Jak můžeš ty – český pivaři pomoci tomu, aby byly tyto produkty vytlačeny na periferii rozumného pivního světa? Jediná možnost je konzumační sabotáž.

NEPIJ TO!

                               SEDM  STATEČNÝCH