Po českobudějovické degustační smršti jsem si ze záhadných důvodů zablokoval mobil a tak jsem se zpočátku místo vyhledávání nových minipivovarů věnoval hledání prodejny T-Mobile.

Na oběd jsem posléze zamířil do Dvou koček. Příjemná knajpa snad ze 17. století vypadá stejně jako před 30 lety. Navíc vaří vlastní pivo. Kvasnicová světlá Kočka je příjemný pilsner, poživatelné je i místní černé. Kolem poledne se tam navíc dá najíst za 80 Kč. Tímto zážitkem však výčet „lidovek“ pro tento den skončil. Relativně nový minipivovar na Národní třídě je již podnikem modernějším a též dražším. Ochutnal jsem netradičně světlou filtrovanou jedenáctku. Příjemně voňavá s lehkou dochutí. Čtyři deci však stojí 39Kč. Polotmavá 13°je ještě o 4 koruny dražší. Dobré na ochutnání, ale na dlouhé posezení to není.

Minipivovar U Valšů na Betlémské ulici byl slavnostně otevřen v roce 2008, poměrně brzy byl však uzavřen. Dnes opět funguje, podle všeho pod přímým ruským velením. Čtvrtlitr světlého nefiltru přišel docela k chuti. Byl zajímavější než to pivo na Národní. Zaujala mne i jeho kalná až šedivá barva. Černé standard. Stejně jako v předchozí hospodě, nepoužívají zde půllitry, nýbrž 0,4 l. Výčep decentní, ale v suterénu krásná, leč hodně drahá restaurace. Posledním navštíveným novým stánkem je minipivovar U D obřenských, který se nalézal asi 200 metrů od Valšů. V šantánu vládla pracovní atmosféra. Jakýsi Čechoital mluvil střídavě česky a italsky o hospodském jídelníčku a naslouchali mu dva čeští pivaři v důchodu a zřejmě dva Italové. U dalšího stolu prováděla mladá Slovenka jakési ekonomické výpočty. Normální pivo U Dobřenských nenajdete. Vaří světlé kotvičníkové a tmavé šalvějové. A ze všech ten den navštívených pivovarů byl nejdražší. Čtyři deci stály 65 – 72 Kč. Lupiči! Kotvičník je pověstné afrodisiakum, ale pro nějaký efekt by tu člověk musel utratit celé jmění. A navíc alkohol tlumí. Pivo to nebylo nejhorší, vadila mi však jistá sirupovitost ve středním těle. Na pomyslném pivním ekvalizéru bych ubral středových frekvencí a dodal jistou decentnost. Černá Salvia však byla vynikající. Hořčejší černé pivo se zvláštní nevtíravou vůní. Tak nějak chutná tmavé s pušvorcem na zábřežském Zámečku. I restaurace U Dobřenských je krásná a vkusná. Podstatně menší než U Valšů, ale o to útulnější. Nepřekáželo by mi se tam někdy na šalvějové zastavit.

Před odjezdem vlaku jsem se ještě stavil do Ferdinandy na jednu benešovskou 12°. Ta má už po dlouhá léta svou pověřenou chuť a půllitr stojí jen lehce přes 30 korun.