Na leden nabízí Aliance PIV (pivně inteligentní výčep)svým provozovnám pivo z pivovaru Žatec. Nezbývá než se zasnít….

Státní Konzervatoř jako vzdělávací instituce měla jednu velkou výhodu. Nevyučovala se na ní matematika. Druhá výhoda již byla trochu spornější. Studenti „konzervy“ nejezdili v létě na jinak povinnou letní chmelovou brigádu. Nechci toto téma rozebírat a mohu jen doporučit starší geniální český film Starci na chmelu. Nejčastěji se však brigádničilo v žatecké chmelové oblasti, kde bývalo plošně na čepu též pravé žatecké pivo.

O této značce oficiálně založené v roce 1801 jsem slýchával báje už v čase okolo mé maturity v roce 1980. Privilegovanější kolegové studující gymnázia či průmyslovky svorně pěli unisono ódy na 11°žatecké pivo Lučan. Kolega Pastrňák jich prý v necelých 17 letech dokázal za jediný den urazit plných 24! O dva roky později mi má sestra přivezla z brigády láhev Starožatecké 12° a já jsem shledal, že prozatím nikdy v životě jsem nic tak dobrého nepil. Nezbývalo než si do Žatce osobně zajet. První svého točeného Lučana jsem vypil v hospůdce U pošty. Byla to vyslovená pivní pohádka. Svěží chuť a nakonec voňavá a zemitá „hlína“ v doznívání. Sebekriticky musím přiznat, že další žatecký škopek jsem si dal až o více než 6 let později.

V roce 1991 žatecké pivo počalo používat název Chmelař a to úplně právem. Mok byl nasycen ušlechtilým chmelem a moc mi chutnal. S odstupem času si uvědomuji, že mi mohl trochu připomínat současné vkusné ipy.

O tři roky později jsem si s radostí koupil láhvovou žateckou 10°na nádraží v Kolíně. A tam již jsem tak nadšený nebyl. Pasterizované pivo mi připadalo vodnaté a bez chuti, nicméně jsem tomuto pivovaru dopřál další šanci. Koncem milénia jsem se dozvěděl, že se Žatec točí již pár let v jedné pivnici v Karviné – Ráji. A byl to skutečně ráj. Ta dvanáctka tam byla vynikající. Pamatuji si, že její chuť byla tak sofistikovaně jemná, že nebylo radno zakusovat arašídové křupky, aby ji konzument touto pochutinou nepotlačil.

Zde bohužel výčet pozitivních hodnocení končí. Další mé dvě návštěvy Žatce byly provázeny zklamáním. Pivovar obohatil svůj sortiment, zavedl nové graficky dokonalé a též esteticky přijatelné etikety, ovšem jeho výrobky šly lidově řečeno do hajzlu. Prostě neutrální skoro nasládlý utrejch připomínající průmyslové eurosračky.

V Pivovarském domu jsem ochutnal speciální 13°Sedmý schod, která byla již trochu hořčejší a dala se vypít na žízeň, kterou jsem bohužel aktuálně příliš neměl a tmavou 14°DARK, která určitě neměla výrazných senzorických chyb, ale mne skoro ničím neoslovila.

Je to škoda. O původním Lučanu si můžeme nechat jen nostalgicky zdát. Ještě podotýkám, že v Žatci se nalézá ještě minipivovar U orloje, který se snaží v blízkosti Muzea chmele žateckou pivní reputaci zachránit.