Rozhodl jsem si znovu projít svou prosincovou pivní trasu Ostravou 3. Tentokrát jsem však vynechal Starou Bělou.

Pod parohama hukvaldská 14°tradičně šmakuje. Dokonce mi v ní téměř chyběla její charakteristická zatuchlost. Jsem rád, že dolnosklenovský minipivovárek (který se v blízké době rozroste) má takové dlouholeté odbytiště. Vedlejší lokál zůstal 100% loajální výrobkům SAB Milleru, zamířil jsem tedy do Honyše. Hospůdka útulná, málo hostů, ale na čepu vedle Radegastu, Ostravaru a kofolu Beskydské Hořké. Charakteristické chmelové aróma a síla zhruba šest a půl procenta. Při čekání na kumpána jsem dal dvě malé.

Zatím již otevřeli vedlejší hospodu U Pupka, kde nabízeli dva druhy havířovského Milveru. Byli jsme jedni z prvních hostů, tak jsem měl trochu obavy. Zbytečné. Světlá jedenáctka byla nejen dobře natočená, ale rovněž chutnala výtečně. Je to přesně to, když má pivo svoji chuť. Trochu chmele, ale zejména voňavoučká sladovost a hlavně z moku nic netrčelo. Žádná nepřístojná ovocnost, malcovitost nebo excesivní příchuť nezkrotných kvasinek. Vzpomenu-li si ještě na Bulače z konkurenčního podniku U Balona, musím konstatovat, že Havířov už skutečně není obávanou pivní pouští. Milver 13°byl rovněž dobrý, hutnější s trochu zakulacenou chutí, ale musím přiznat že jedenáctka mi chutnala více.

Kýbl krve má pípy jen čtyři, přesto nabídl dnes už legendární Jubilejní 16°. Dokonce si myslím, že by tento truňk měl mít stupňovitost 16.8° podle letopočtu založení pivovaru 1680. Hutnost sama. Po tak tělnatém nápoji už hned tak něco nejede, avšak pivo z Poličky nikdy neurazí.

Bohužel, ujel mi autobus do Hlučína a tak jsem byl nucen U sudu pozřít jeden Ostravar. Vejdi a neuškoď!