Na Nový rok 2015 jsem si připíjel Lomňanem 11°z pivovaru Pod Kyčmolem, v prvém týdnu nového letopočtu jsem vedle několika obligátních piv popíjel i Rohana a jihlavskou speciální 16°. Počátkem týdne jsem se vydal do města.

U Segala jsem si objednal malého Clocka Twist. I tak stál plných 29 Kč. Chuť výrazná chmelová, ale přísahám, že bych tuto značku s veškerým nasazením nedokázal chuťově odlišit od svrchně kvašeného Permona, Lucky Bastarda nebo Nomáda. Zkrátka samý chmel.

V nadějné kavárně Bo Asi měli vedle Urquellu na čepu už jenom Vojvodu z Kozlovic. Koníček se nevyskytoval, doufám, že pouze dočasně. Na vinotéku kombinovanou s cukrárnou docela slušný čep, i chuť kozlovického piva je standardně kvalitní, v moku však chybí stopy výrobcovy fantazie – konzument je musí nahradit obrazotvorností svou vlastní. Ani cena za půllitr 29 Kč nebyla přemrštěná, takže jsem byl docela spokojen.

Cestou do Šatlavy jsem procházel kolem pubu Zrzavá Mary. Nikdy jsem uvnitř nebyl. Lokál otevírá až odpoledne a když jsem se v minulosti náhodou v těchto hodinách pohyboval v jeho blízkém okolí, bylo z různých důvodů stejně zavřeno. Takže minulé pondělí poprvé. A byl jsem interiérem docela mile překvapen. Trochu Irish, trochu British pub, ale značně vkusně a střídmě zařízený. Nedivím se, že mi o něm v minulosti mnozí pivaři vyprávěli. Na čepu vedle nutných zel pár druhů beskydského pivka z Ostravice. To můžu! Zaujala mne do té doby pro mne neznámá 13°Bandita. Spodně kvašený speciál. Informoval jsem se na jeho původ přímo u výrobce. Ten mi vysvětlil, že Beskydský pivovárek reaguje na požadavek trhu a tak uvařil třináctku vídeňského typu s názvem Bandit. Postupně by měla snad nahradit současnou polotmavou 12° Zbůj, údajně už proto, že většině populace naší republiky není příliš jasný význam tohoto slova. Osobně mi pivo chutnalo, zdálo se mi na Vídeň však příliš světlé a chuťově dosti suché bez obvyklého štychu karamelu. Příště se musím na degustaci více soustředit.

Příjemné odpoledne od 16 hodin jsem strávil s vnučkou indiánského náčelníka kanadského kmene Montagnese Luisou v interiéru začouzené Šatlavy. Prostředí nikterak snobské – spíše naopak – na čepu však Morava z FM. Zpočátku byla šatlavská 12° striktně hořká a nesla všechny znaky Pilsneru, dnes je její chuť navoněnější a jemnější, což určitě není na škodu, neboť toto ji odlišuje například od Ostravice, Qáska nebo Garážmistra. Při třetím kusu mi však její poněkud vlezlá, téměř bonbónová chuť počala trochu vadit.

O den později jsem si zajel do Martinova na Garážmistra. Dal jsem 10°a Vánoční speciál.Toto pivo má označení 12°, ale je o něco silnější. Je to klasický ležák, který je, na rozdíl od regulérní garážmistrové 12° chmelen výhradně žateckým Poloranným Červeňákem.Což o to. Piva chutná, avšak natočená na hraniční teplotě, podle mne již přes 10°C, navíc moku chyběl ten správný říz. Proto si také místní sládek na podávání svého piva příležitostně stěžuje. Takřka předpisově natočeného Garážmistra mají v ostravské tzv. „malé“ Garáži na Zahradní ulici. Umí to i na hladinku a nemají problém s chlazením. Je ale pravda, že truňk je někdy excesivně bublinkový.

Na závěr ještě mohu zmínit hlučínského Avara. Kvasničák i černá 12°jsou stále dobré, bohužel filtrovaný ležák se mi zdá čím dál unifikovanější.