Na pražské Vinohrady jsem na pivo chodil již v 80. letech.
V jedné hospodě mívali tenkrát chutný Staropramen, v jiné ještě chutnějšího Kozla, navíc tam i výborně vařili. Na náměstí Míru stával rohový bufík, kde točili Krušovice – zejména jsem popíjel černou 10°. O 10 let později jsem čas od času zabloudil na Korunní ulici – U Bergenzů čepovali v polovině 90. letech Kácov, v restauraci V Korunní jsem si občas objednal Valdštejna 16°z Nové Paky. Nedaleko vznikla hospoda Hrom do police s nabídkou širokého sortimentu z Poličky.
Před 10 dny jsem opět korzoval po Korunní. Byl státní svátek, mnohé knajpy měli buďto zavřeno nebo otevíraly až k pozdnímu odpoledni. Míjel jsem takto loga Únětic a Varnsdorfu. Jinak po celé délce této roztáhlé ulice nic moc. Vzpomněl jsem si na výčep U vodárny. Tam jsem počátkem tisíciletí chodíval na protivínský Platan. Teď tam točí jen Gambáč a PU. Hrůza. Došel jsem až k popisnému číslu 106. Tady bývala před lety redakce časopisu Pivní kurýr. Dnes je budova upravena do podoby prvního Vinohradského pivovaru. Pln očekávání jsem vstoupil dovnitř. Interiér prostorný, avšak příliš čerstvý na to, aby bylo možno cítit se tam útulně. Velkým zklamáním bylo samotné pivo. Lokální mok je údajně navařen, ale bude k dispozici až příští měsíc. Na čepu pouze 11° se záhadným označením Richter Vrchlabí. Richter přece vaří v Praze. Ve Vrchlabí se této činnosti věnuje Zeman a Hendrych.
Rozhodl jsem se spravit si chuť u nedalekého Vodoucha. Konečně správná hospůdka, jaká má být. Zaplivaná, leč čistotná a hlavně útulná. Jen ty ceny piv by mohly být nižší. Půllitr obyčejného ležáku z menšího či středního pivovaru stojí kolem 32 Kč, avšak minipivovarský produkt příjde na 45 Kč. Matuška Raptor dokonce na 59 Kč. Jako prvý kus jsem ochutnal 11°z jihočeského Žumberku. Po premiérovém setkání v Českých Budějovicích to byla moje druhá zkušenost s tímto ležákem. Světlý kvasničák mne degustačně poměrně upoutal. Po několika dnech popíjení hořkých druhů byl Žumberk příjemně nasládlý a dost bouřlivě kvasnicový. U jednoho půllitru takováto excesivní kvasnicovost nevadila, při větším množství vypitých kusů by možná byla na obtíž. V raném doznívání jsem cítil něco jako tropické ovoce, vanilku či dokonce puškvorec.Litoměřická 12°s minipivovaru U labutě byla solidní, ale na rozdíl od Žumberku ničím zvláštním na sebe neupozornila.
Po premiéře filmu Česká pivní válka jsem se osobně setkal s mladým managementem chystaného Vinohradského pivovaru. Prý mne někdy pozvou, abych v tamních prostorách udělal přednášku. Na originální vinohradské pivo jsem docela zvědav.