Pamatuji si ten počátek listopadu 1993 kdy jsme se dvěmi spolupivaři vstoupili do nově otevřeného pivovaru v Kácově.

Úroveň piva nás docela zklamala. Mok byl nevýrazné chuti a půllitr díky konstantně proudícím bublinkám vypadal jako akvárium. Kácovská 12°se pak po několik let točila ve vinohradské pivnici U Bergenzů, zhruba v polovině 90. let pak podnik zanikl. Podle mne jej nebyla vůbec škoda.

V létě 2002 jsem kácovský pivovar navštívil podruhé – zhruba rok po jeho znovuotevření. Tentokrát to však bylo jiné kafe, vlastně jiné pivo! Jiní majitelé řízná desítka, dvanáctka nádherně zlatavé barvy až jsem měl podezření na nějaké artificiální dobarvování a hlavně úžasná domácí hospodská atmosféra. Dalších 10 let jsem se s kácovským pivem setkával spíše sporadicky, ale vždy mi chutnalo. Podnik navíc držel standard ryze vlastenecké cenové politiky – půllitr ležáku přímo v pivovarské hospodě bylo možno zakoupit za zhruba 12 – 15 korun. Dnes Kácov překročil roční výstav 20 000 hl, jeho pivo Hubertus se dodává v nefiltrované i filtrované verzi, plní se do petek i do lahví a je vynikající.

To je má nejčerstvější zkušenost s Hubertem: Dobře chlazená jedenáctečka už od pohledu vypadá lákavě. V záplavě nadrozměrných petek konečně klasické půllitrové sklo. Intenzivní vůně se line z flašky hned po otevření piva. A ta chuť! Někdo by řekl silná hořkost, ale pro mne je tak akorát. Tak kolem 40 IBU. Ale hořkost není vše. Může být excesivní chmelová, pelyňková, dokonce i může připomínat kapky proti kašli. U Kácova je však 100% pivní. Přesně taková chuť jakou mám rád. Cítím chmel, ale ne pouze chmel. Po napití vidím rozlehlé chmelnice v žatecké oblasti, prostupuje mnou zemitost charakteristické červené půdy. A hned následně zahlédnu lány zlatého ječmene….Jsem opět mladý a posedávám v normalizačních výčepech, kde za pípou stojí podmračený sprostý šenkýř, který však čepuje to příslovečné pivo jako křen. Nevím, kdy mi naposledy obyčejný lahváč udělal takovou radost.

Vše se vyvíjí. Stejně jako kácovský pivovárek založený už v roce 1457. V tomto případě však jeho evoluce nespěje k degeneraci, leč ke světlejším zítřkům. Zatím mne svou kvalitou o tom přesvědčil.