Kdysi bývala všechna piva kalná. Pak se začala filtrovat. Dnes si můžeme dokonce vybrat

Nefiltr neboli „kvasničák“ získává u nás čím dál větší oblibu. Někdy v 80. letech jsem na tento druh piva narazil jenom v Olomouci (Litovel) a ve FM (Radegast). Roku 1991 se čepoval nefiltrovaný Ostravar v Pivovarské na Cihelní ulici.

Dnes patří „kvasničák“ (není to úplně totéž co nefiltr, ale název je již zažitý) k běžnému sortimentu minipivovarů. Dokonce jen málo těchto provozoven své pivo filtruje. V nefiltru zůstávají živiny jako např. vitamíny řady B thiamin a riboflavin a mívá i pochopitelně plnější a zajímavější chuť. Některé „nefiltry“ velkých pivovarů jsou však jen podvody na lidi. Zákal je způsoben mrtvými kvasinkami a takovýto mok též kvůli delší expiraci řádně pasterizovaný. Někdy je do něj přidáván např. i extrakt z jablek.

Příklad typického případu filtr versus nefiltr je možno nalézt v hlučínském pivovaru Avar. V roce 1993 začínal s filtrovanou 11°, později se přizpůsobil konzervativní poptávce a přešel na 12°. Pivo bylo charakteristické svým slabším prokvašením a nižším procentem alkoholu. Toto bylo srovnáno zhruba před 8 lety, kdy Avar dosáhl standardních 5%.

Zhruba před necelými 2 lety hlučínský ležák bohužel ztratil svou charakteristickou sladko-hořkou chuť. V pivovaru proběhly personální změny a nejspíš též změny výrobních postupů. Avar se bohužel stal pivem dosti neutrálním.

Toto však naštěstí v žádním případě neplatí o hlučínském nefiltru. V tomto pivu totiž zbývá něco, co se během mikrofiltrace ztratí. Komplexní voňavá jinotajná chuť, ve které je rafinovaně obsaženo vše, co má správné pivo mít. Hlavně svůj nezaměnitelný charakter. Navíc je mok vzorně čepován při předpisové teplotě s majestátnou pěnou. V poslední době skutečně pivo znalců.

Jako nadšenému degustátorovi se mi občas v současné záplavě kvasničáků zasteskne po kvalitním pivu filtrovaném. Myslím si však, i v této kategorii je u nás z čeho vybírat.