Pro pamětníky to je nostalgie, pro ty mladší zajímavý výlet do historie. Retro se však nevyhlo ani našemu pivovarnictví.

Přestože vsetínské pivo do svého zániku v 90. letech nebylo vůbec nic moc, produkt minipivovaru Valášek s retro názvem Vsacan mne potěšil. Člověk v těch 80. letech, kdy tato etiketa byla aktuální musel přejet tenkrát pohostinnou nošovickou oblast, vyhnout se území přerovskému a dorazit do malého regionu, kde býval Vsacan v obchodní distribuci. Nic naplat.I jako staromilec musím uznat, že současný Valáškův Vsacan je mnohem chutnější. Vzpomínkové logo však určitě hraje!

S děčínským pivem Kapitán (Admirál, Kormorán) jsem příliš familiérní vztah neměl. Děčínsko je přece jen odlehlý kraj a v 80. letech nebyla možnost tento výrobek sehnat nikde jinde než právě v oné části Severních Čech. Dokonce i v létě 1984, kdy jsem Děčín poprvé (a prozatím naposled) navštívil jsem točeného Kapitána nalezl jen v jedné hospodě. O 11 let později jsem se chystal touto značkou vyléčit z krutého poopičního stavu. Bohužel ona nevlídná pražská herna otevírala až o hodinu později. Pak nám Děčín zavřeli. Bez svého piva bylo ono okresní město zhruba 17 let. Letos se konečně do Děčína pivovarská tradice vrátila. Etiketa na místní 11°je stejná jako před léty. Které naše město se mimochodem může pochlubit vlastním funkčním přístavem? Kapitán je chutný, bohužel mi  při litrovém vzorku z PET láhve poněkud chyběla hustší konzistence a stabilnější pěna. Rovněž říz se mi zdál trochu intenzivnější než je zdrávo.

Nejvíce mne však z retra potěšila etiketa nalepená na petku s pivem z provozovny Na kopečku ve Svitavách. Univerzální strohé logo s jedenáctkou v rádoby chmelovém kruhu ve mne probudilo vzpomínky na stejně označené výrobky z Brna, Broumova nebo Humpolce. Už jsem nedoufal, že se s ním ještě někdy setkám. Tento ležáček jsem však ještě prozatím nestačil ochutnat. Věřím však, že bude kvalitní.