Buddhisté se na nic netěší

Cesta k Nirvaně je dosti obtížná. Adept na osvícení by se měl zříci mnohých životních požitků Jedna pasáž Dharmy říká: „Přát si něco je pošetilé, protože když nepřijde to, co jsme čekali, trpíme.“

Na buddhismus jsem si vzpomněl v sobotu asi 5 km od Havlíčkova Brodu. S kapelou jsme tam přijeli hrát na svatbu. Toto okresní město je známé svým nedostatkem hudebníků. Na akci jsem se docela těšil. Hlavně na to, že si dám Rebela přímo u zdroje. Buddhisti vědí své. Žízeň jsem si pěstoval po celou cestu z Frýdku Místku. Dokonce jsem své spoluhráče přemluvil, abychom nezastavovali v motorestu U Devíti křížů. Krátce po vyložení zvukové aparatury jsem přiběhl k výčepu. Prvním zklamáním už bylo, že od Rebela tekla z pípy pouze 10°. No co, utěšoval jsem se, ani takové výčepní světlé nemusí být špatné a čekal jsem jak pivo zasyčí…Nezasyčelo. Již první vadou na potenciální kráse byly bublinky na vnitřní straně výškáče svědčící o nečistém pivním skle. Pivo nemělo žádnou chuť. Tedy skoro žádnou. Nic příjemně pivního jsem v něm nenašel, nejvýraznější byla nesourodá příchuť pryže nebo PVC. Přemýšlel jsem, jestli není partnerským podnikem Rebela nějaká kaučukárna. Opravdu to nebylo vůbec dobré. Napadlo mne, zdali tento odér nepochází z pivního potrubí, tak jsem si s největším sebezapřením objednal Prazdroj. Jihoafrická plzeň mé očekávání naplnila – nechutnala nijak a ani PVC tam cítit nebylo. Takže to vypadalo, že se v Havlíčkově Brodě desítka s takovouto příchutí už vyrábí. Strašná představa. Odstavil jsem se po zbytek večera od mého zamilovaného nápoje a popíjel bílé víno. Nic moc. Druhý den mne bolela hlava a pálila žáha. Jestli to však nebylo proto, že jsem je občas proložil fernetem nebo nějakou průtahovou jablkovicí…

Na druhé straně moudří buddhisté říkají: „Nepřát si něco je stejně pošetilé, protože jestli se nakonec stane něco co jsme si nepřáli, trpíme.“ Nedá se nic dělat. Mají to vychytané, kluci buddhističtí. Ty asi splynutí domácí Singhy s Carlsbergem vůbec nenasere. Navíc by měli pít deset let jen vodu a potom občas i mléko. Já tak zase po té Nirvaně tolik netoužím.

Na havlíčkobrodské svatbě jsem si uvědomil, že tento region nemá asi pořádnou vlastní lidovku. Tak jsem jim složil jeden valčík:

V dalekém Německém Brodě

Chodíval Havlíček k vodě

Nenapil se nikdy vody

Kolem jen chodíval do hospody

V hospodě život je fajný

Na stole když jsou dvě lajny

Kokainu dal čtyři gramy

Pak začal psát ty své epigramy

Z komoušů měl kůži husí

Už tenkrát neměl rád Rusy

Nechal doma svoji ženu

A odjel na výlet do Brixenu….

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuálně a jeho autorem je Jarosek. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 komentář u “Buddhisté se na nic netěší

  1. jak jsi přišel na to, že HavlBrod nemá muzikanty? Místní kapela se sympatickým názvem Našrot jednoznačně patří k české rockové elitě, najdi si její „hity“ na youtube, s Insanií a Six Degrees Of Separation to je má nejsvětější česká rocková trojice :-)

    Jinak bývalý sládek z Rebelu před pár lety odešel do nedaleké Chotěboře, aby tam dal vzniknout tomu jejich pivnímu zázraku, možná to mělo negativní vliv na budoucí kvalitu Rebela, nicméně ještě vloni mi přišel celkem pitelný

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>