Navíc se to píše s dvěmi „B“. ABA v pivovarnictví je zkratka pro American Brown Ale.

Brown Ale je původem z UK. Během let se však jeho výroba rozšířila do USA, takže je možno jej označit za americký styl. Barva dohněda, trochu nižší hořkost, obvykle poměrně výrazné ovocné podtóny. Britský pivolog Michael Jackson (nejedná se o původně černého amerického zpěváka s odbarveným ksichtem) píše o Brown Ale, že se výborně hodí k jablečnému koláči.

V USA jsem ochutnal ABA poměrně dost. Většinou jsem jej však považoval za jakési degustační intermezzo třeba mezi Pale Ale a stoutem. Obvykle mi toto pivo připadalo z nabízeného sortimentu nejméně osobité. Až jsem jednou v květnu 2002 narazil v Texasu na ABA s houstonského minipivovaru St. Arnold. Přestože mi bylo pivo na ulici natočeno do plastikového pohárku, cítil jsem v něm tu velice žádanou „hlínu“ – zřejmě speciální chmelovou příchuť, kterou jsem doposud znal z některých piv ze Žatce, Kutné Hory a Nové Paky (dávno, dávno), v současnosti mne „hlína“ překvapila u velkorybnického.

Onehdy uvařil Brown Ale s pracovním názvem Hnědka i Pivovarský Dům Ostrava. Nedočkavě jsem ochutnal. První dojem byl naprosto jasný. Hnědka chutnala velice podobně jako Alaskan Amber z Juneau, který jsem úspěšně popíjel asi 8 sezón přímo na Aljašce. Cítil jsem v něm charakteristickou ovocnost až sirupovitost smíchanou s asertivním chmelovým aromatem. Při hlubším zapití do Hnědky jsem nicméně definoval jisté rozdíly. Hobitovská ABA (hobitovský ABA) byla hnědší barvy ( Alaskan Amber byl spíše dočervena) a hlavně hořčí. Velice vyvážené pivo, které rozhodně stojí zato ochutnat.

Rozhodl jsem se provést vědecký experiment. Pamětliv slov M. Jacksona jsem si U Skákavého poníka objednal ABA k jablečnému zákusku. Nebyl to však klasický štrůdl (der strudel) z listového těsta se skořicí a hrozinkami, nýbrž spíše tvarohový moučník přelitý šlehačkou. Hnědka mi k němu připadala ještě hořčí. Asi by se i k tomuto pivu spíše hodila nějaká klasická pivní chuťovka.