Když jsem na podzim inspiroval domovarníka J. Oppelta, aby uvařil svého Šušťura ve smrkové verzi netušil jsem, že se v dohledné době objeví i další pokusy.
Nejčerstvějším v našem regionu je Spruce Tip Ale z Beskydského pivovárku na Ostravici. Smrkového jehličí je v Beskydech všude dost a tak není divu, že je do svého piva přidával již v polovině 18. století tehdejší trestanec a průkopník beskydského pivovarnictví Bohuš Lokna z Postřelmova a Bludova.
Ostravičtí pivovarníci se však rozhodli svého Smrkáče ještě ozvláštnit. Zkombinovali jej se stylem zvaným Rauch, což je německý výraz pro pivo nakuřované. Z této germánské země rovněž pochází speciální nakouřený slad, kterého je ve Smrkáči plných 40%. Vedle chmele, měkké vody a svrchních kvasnic tento speciál rovněž obsahuje jehličí z lesů, které lemují druhý nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd kopec Smrk. Neustále vzpomínám na traumatický zážitek, z podzimu 1979, kdy jsem po namáhavém výstupu zjistil, že na Smrku se nenalézá žádná hospoda.
Počin smíchání Spruce Tip Ale s Rauchem je jistě zajímavý a myslím, že i dosti původní. Nicméně, osobně bych dal přednost dvěma samostatným druhům. Ve Smrkáči vás nejprve zaujme kouř, který v tomto pivu docela dominuje. Až v druhém plánu a v následném doznívání je cítit něco, co by mohlo být definováno jako „vůně lesa“. Mám však dojem, že nepoučený konzument by asi takto tuto chuť sám od sebe neoznačil. Kouř, i když v poměrně sofistikované formě převládá.a avizovaná hořkost je spíše latentní. Možná, že bych tento pivní hybrid nazval „Hořící les“. Když se ponoříte do příchuti Smrkáče, můžete si představovat lesní požár, prchající zvířátka i srdnaté hasiče, kteří po záchranných pracech svlažují zakouřená hrdla osvěžujícím mokem. Je dobré, že pivo v nás probouzí fantazii a že si u něj máme vzájemně co sdělovat.
Závěrem ještě dochovaný úryvek textu dobové lidové písně o Smrkáči z 18. století. Podle rytmu se jedná o tanec furiant:
Napij se, synku svého Smrkáče
Když je ti ouzko, když je ti do pláče
V truňku tom bujarém cítit je jehličí
Všechny své starosti zahoď….(zde dochovaný text končí).
Uchop svůj žejdlík
Ohledně kopce Smrku, mám s ním podobnou smutnou zkušenost. Jak mě, bohužel až po výletu, poučil kamarád: pamatuj, Smrk je smrt.