Ještě před pár lety o stoutu u nás věděli snad jen vzdělaní pivaři a pivní cestovatelé. Dnes je to v minipivovarech poměrně běžný sortiment.

Po kvalitním Double Stoutu od Sheperd Neame se mi dostal do degustačního půllitru speciální stout z České Třebové. Faltusova svrchně kvašená 11° Milota (na etiketě se  objevila spolumajitelka pivovaru ing. Milota Blažková – Faltusová v lidovém kroji) je dost povedená a tak jsem byl zvědav jak si pivovárek založený teprve loni poradí z výrobou onoho původně anglosaského speciálu.

Faltusův stout se jmenuje Viktor a na jeho etiketě je vyobrazen jakýsi hokejista. Nevím, zda-li je to nějaký známý sportovec z tohoto východočeského města ani jestli Viktor je křestní jméno či přímení (pamatuji fotbalového brankáře ze 70. let, který se jmenoval Ivo Viktor). Možná, že je to jen počeštělé latinské slovo, které znamená „vítěz“.

Jak už jsme si zvykli, barva u stoutů, bez ohledu na to, kde jsou vyrobeny je černočerná a totálně neprůhledná, což samozřejmě nemusí být pravidlem u obyčejných tmavých ležáků či vícestupňových speciálů. Ve vůni Viktora je na první počich identifikovatelná typická stoutovská praženost. Očekával jsem dle čichového vjemu pragmatickou suchost, leč chuť mi připadala dosti jemná, jako by byl dotyčný stout obohacen laktózou (milk stout). Snad právě proto, že u Viktora absentovala příslovečná guinnessovská strohost, truňk byl velice dobře pitelný. Nebál bych se tvrdit, že doslova klouzal do hrdla. Nezbytná kávovina byla přítomna, ale nijak z vyrovnaného chuťového spektra nevyčnívala. Viktor má plných 15 stupňů, proto bych jeho konzumaci doporučil pouze v míře omezené.