Severská degustace

Skandinávské země nejsou příliš pověstné svým pivem. V tomto regionu stále platí jistá prohibice, velké pivovary vaří povětšinou europiva a minipivovarské produkty jsou takřka k nezaplacení (doslova).

Finsko má jednu pivní specialitu, která se jmenuje Sahti. Je to silné pivo s minimálně osmi (ale zpravidla i s více) procenty alkoholu, které se vyrábí často z nesladovaného obilí (ječmen, pšenice), místo chmele se do ńěj přidává jehličí nebo jalovec a zakvašuje se pomocí pekařských kvasnic. Co z toho může vzejít? Mohu potvrdit, že opravdu zajímavý a chutný mok. Pil jsem jej jednou a to ještě v polské verzi, byla to 19°s poctivými 8,5% alkoholu a chutnala jako obilný burčák.

Kolega mi dovezl tři vzorky piv z Finska a Estonska. Z Estonska, země, kde nejvyšší hora má 150 m/n.m. a ze stromů tam rostou jen břízy si pamatuji pivo Saku, Viru a Karksi. Když jsem načínal plechovku s objemem britské pinty (56,8cl) vzpomněl jsem si i na univerzitní městečko Tartu a na jeho pivovar Le Coq založený počátkem 19. století. Pivo Alexandr bylo barvy bledé, chuti nevýrazné a alespoň zpočátku v něm byly cítit oříšky. Finský Sandels z pivovaru Olvi (Iisalmi) byl velice podobný, jen žádné oříšky tam cítit nebyly. Věru žalostná degustace. Třetí vzorek – Karjala Tervu z Lahti se vyskytoval v černé plechovce o stejném objemu, což přinášelo vetchou naději. A skutečně. Tentokrát byl obsah mnohem zajímavější. Pivo bylo polotmavé a chutnalo jak decentní rauch (nakuřované). Dozvěděl jsem se, že slovo „tervu“ znamená dehet a tak mne velice zaujala jeho výroba. Přidává se tér už do chmelovaru, kde může rozvinout své široké chuťové spektrum nebo se jím obohacuje kvasící pivo na spilce? Nebo že by až v ležáckém tanku? Nevím. Stručné povídání na plechovce je vytištěno ve finském a myslím, že i švédském jazyce, takže jsem tervu pil dosti nepoučen. Asi vyhledám na internetu finsko-český slovník, abych se dozvěděl co to znamená „Aromi Parasta eniem kartso tölkin pohja“.

Finsky se vedle obligátních pozdravů (hyve peyve, rakatsam sinuo) dokáži vulgárně zeptat na nejbližší hospodu – „Mise on ravintola,sinuo huora“, což v doslovném překladu znamená: „Kde je tady hospoda, ty kurvo“ a stále se mi líbí vtip o nepokojích na finsko-čínské hranici.

Hospodský minipivovar se finsky řekne panimoravintola.

Testované vzorky zapůjčil zdarma bez nároků na vrácení p. Libor Lichovník. Pivotéka Pivovarského domu Ostrava a Pivní agentura Utopije děkuje za laskavost.

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuálně a jeho autorem je Jarosek. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 komentář u “Severská degustace

  1. mám ve finsku kámoše, takže pokud chceš něco objasnit – sem s tím, snad mi to ve střízlivé chvilce přeloží do angličtiny.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>