Paní sládkové jsou dnes poměrně běžnou záležitostí a to s tím, že na rozdíl od herečky Vašáryové z filmu Postřižiny samy pivo vaří.
A nevaří je vůbec špatně. Dokud např. působila v pivovaru Hlučín paní sládková Alena Hajníková bylo tam pivo radost vypít! V současné emancipované společnosti již muži snesou příslušnici opačného pohlaví v pivnici a dokonce i ve služebních prostorách pivovaru.
Před několika měsíci přišla do minipivovaru v Hobitu mladá studentka před maturitou, která si chtěla brigádnicky přivydělat. Vedení podniku nedělalo žádné sexistické rozdíly. Holka nebo kluk. Je třeba stěhovat pytle ze sladem, vymývat sudy, petkovat pivo. Martina se zjevně fyzické práce nezalekla. Navíc se jí v pivovaru zalíbilo. Ve věku, kdy její vrstevníci ještě často uvažují o své budoucnosti vágně si stanovila jasný cíl. Po maturitě se přihlásila na dnes věhlasnou střední školu v Praze v Podskalské ulici, kde se vyučuje pivovarnictví. Od září každý čtvrtek do školy dojíždí. Začala studovat hned druhý ročník. Zřejmě získala v Hobitu kvalitní průpravu.
Před pár dny mi do práce přinesla litrovou petku. Bylo to její první samostatné pivo uvařené v prostorách Pivovarského domu Ostrava. A hned ze startu rauch – čili pivo nakuřované. Dle slov autorky se jedná ospodně kvašené jedenáctistupňové pivo uvařené z kombinace sladu mnichovského, vídeňského a nakuřovaného. U příbuzných druhů mám rád, když toto pivo nechutná jako by jste v něm zrovna vymočili uzenou kost. Pověstná piva z Bambergu obsahují i přes 90% nakuřovaného sladu, Martina použila šetrně jen 50. Přesto je pivo velmi dobré. „Kouřová“ složka v něm rozehraje nové a zajímavé chuťové kvality a jako celek tento rukodělný výrobek, který dostal vlastenecký název Šumperský Svišť (Martina pochází ze Šumperku) působí velice přesvědčivě. Vytkl bych snad příliš nízký říz, ale to jsou mouchy, které lze zajisté hravě vychytat. Je potěšující, že vám přímo před očima roste nová sládková.
Když je řeč o Šumperku, vzpomněl jsem si na jednu povedenou historku. Můj kolega a pivotékový spoluprodejce Horror jel asi před pěti lety autem do Šternberku za účelem elektrikářské revize. Když dojel na místo, ptal se lokálních občanů na ulici, kde se nalézal dům očekávající technický certifikát. Dotyčná ulice se ve městě však vůbec nenalézala. Horror totiž omylem dorazil právě do Šumperku! Toto už ale není o pivu, ačkoliv když někdo pil dlouhé roky točené z hliníkových sudů, může mít predispozice na Alzheimera….