Šel jsem onehdy kolem hospody naproti Nové Radnice a vidím poutač – Nefiltrovaný Radegast!

V budově současné hospody bylo kdysi sídlo našeho školního lékaře. Pamatuji, že mi tam kdysi MUDr. Iris Tesařová vytahovala z ruky stehy. Více než o třicet let později na tomto místě vznikla hospoda U Prafotra Moravy. Od pohledu zajímavý lokál mne upoutal tenkrát na tu dobu širokým výběrem čepovaného piva. Točil se tam souběžně Avar, Holba, litovelské Maestro, Ostravar a černý Zubr. Chvályhodné bylo též příležitostné konání kulturních pořadů. Zodpovědný vedoucí však nebyl zodpovědný ani trochu.Jeho ambiciózní plány nebyly bohužel podloženy solidním finančním základem a tak podnik poměrně rychle upadal. Jednou v létě jsem byl svědkem scény, že do dlouho prázdného šantánu přišlo asi šest žíznivých hostů a objednalo si pivo. Přestože mělo být v nabídce minimálně pět druhů, pan vedoucí se omluvil, že pivo momentálně nemá, ale že mu je přivezou za 20 minut z Ostravaru….

Předevčírem jsem v oné zgruntu zrekonstruované hospodě popíjel nefiltrovaný Radegast. Měl jsem žízeň, tak jsem si ani nestěžoval. Pro větší objektivitu jsem akci zopakoval ještě příštího dne v hostinci Alvi na Nádražní třídě. Pivo bylo lehce kalné barvy, připadalo mi o něco hořčí než obvykle, žádnou chuťovou zvláštnost jsem ovšem nezaznamenal. Je jasné, že SAB Miller se snaží opět reagovat na požadavky našeho trhu, činí tak ovšem v rámci svých technických možností. Dle mého názoru je pivo pasterované, čili mrtvé kvasinky mají více méně pouze vizuální efekt. Osobně jsem byl více potěšen asi před rokem, kdy některé hospody nabízely tuto značku nepasterovanou.

O docílení chuti „někdejšího“ Radegastu se snaží i nový pivovar Radas ve Střítěži. Pivo je to živé, slušně hořké, avšak i přesto, že v pivovárku pracuje bývalý radegastovský sládek, nošovickou 12°z 80. let mi příliš nepřipomíná. Pivo, které mělo svou hořkostí a ušlechtilou delikátností k této onehdy slavné značce nejblíže byla pro mne v poslední době jedenáctka Hendrych z Vrchlabí.