Zní to jako název nějakého pokleslého animovaného filmu typu Kung-fu Panda, ale naštěstí je to druh piva z Varnsdorfu.

Jedná se o naprosto plnotučnou svrchně kvašenou čtrnáctku typu IPA. Původně britský pivní styl, který byl silně chmelený a měl vyšší obsah alkoholu aby přežil cestu z Evropy do Indie dnes zažívá svou renesanci i v Českých zemích. S Ipama se roztrhl pytel zejména ve sféře domovarníků. Na trend však reagují i oficiální minipivovary. Varnsdorfský Samurai má vše co tento pivní styl má mít. Voní cizokrajným chmelem, tato vůně však není zbytečně parfémová a dává prostor i evidentní sladové tělnatosti. Hořkost příjemná, stylová ovocnost v mezích pivní normy. Doznívání kratší, ale s jasnou pointou. Kocour Samurai je prostě pivo, které oblaží smysly, ačkoliv pro vyšší stupeň alkoholu by se mělo pít spíše na chuť.

Zaujalo mne, že recept pochází od jistého japonce, který se jmenuje Ishi Toshi. Že by to byl můj známý? Asi před pěti lety jsem v pivovaru U Medvídků zahlédl staršího Asiata jak pečlivě vymývá ležácké tanky. Nejprve mne napadlo zda-li  naše vietnamská komunita konečně nedospěla ve svém vývoji do fáze, že získala i fyzické pracovní návyky. Bohužel. Nejednalo se o občana vietnamské národnosti. Starší pán byl Japonec a pod dozorem zkušeného sládka pana Veselého se učil pivovarskému řemeslu. Původním povoláním byl ředitelem jedné tokijské nemocnice. V důchodu se rozhodl, že začne vařit pivo. Při své funkci měl penzi zřejmě slušnou, nicméně pivovarské řemeslo nezná privilegované učně. Tak musel Japonec začít údržbářskými pracemi.

Podruhé jsem pana ředitele potkal v Kácově. Tam už asistoval u vaření. A hle. Pár let a již se dopracoval k vlastnímu pivu. Jestliže je Samurai skutečně jeho recept je to jen důkaz japonského odhodlání a kvality české pivovarnické školy.