Historická pivnice U Pošty v centru Ostravy bývala počátkem 80. let mým druhým (často i prvým) domovem. I v dobách tuhého socialismu jsme jí říkali jejím originálním jménem -  U Rady

V jejich útulných útrobách vysedávalo mnoho tuzemských i zahraničních umělců, namátkou jmenujme P. Hindemitha, I. Stravinského nebo J. Podešvu. V 80. letech minulého století vypadal podnik dosti nevábně, podobně jako 90% tehdejších ostravských hospod. Interiér neudržovaný, nedýchatelný vzduch a odporně špinavé pisoáry s počmáranými stěnami a začínajícími krápníky u stropu. Na čepu býval tradičně na čepu Prazdroj – v oné době stejně jako jinde v Ostravě podivný a neuměle natočený, což vyvolávalo fámy, že dotyčný mok se vaří ve slovenských Topolčanech. K tomu nutno připočítat ještě arogantní a nevrlou obsluhu což vytváří výsledný dojem, že se dnes až divím proč jsem tam vůbec chodil. Měl jsem tam však spoustu známých se kterými jsem se rád snažíval o inelektuální komunikaci.

Koncem března roku 1990 Radu zavřeli a podnik byl opětovně zprovozněn až o zhruba tři a půl roku později. Knajpa vskutku prošla rozsáhlou rekonstrukcí, což bylo zjevné na každím detailu. Čisto, úhledno, na záchodech se dalo jíst z podlahy, z Juke boxu jsem si mohl za pár korun pustit bigbít. Jen ta atmosféra se jaksi vytratila.

Jelikož U Rady nadále čepují plzeň, nechodím tam. Včera jsem učinil vyjímku. Pivo chutnalo tak jak jsem očekával – čili nijak. Tomu PU už vůbec nic nepomůže. Mok byl však kupodivu natočen takřka předpisově – s mokrou hustou pěnou a s nevtíravým řízem. Pěna trochu kroužkovala a dokonce se po čase trhala na arktické ostrůvky. To bych v této pivnici určitě nečekal.

Mám tedy poněkud ambivalentní dojem – pivo zle uvařené, ale překvapivě dobře natočené. Že by se alespoň někteří výčepní učili? Nicméně, co naplat. Ani tak tam kvůli podávané značce chodit nezačnu.