Jsou minipivovary, o kterých není až do okamžiku jejich vzniku téměř nic vědět. Najednou jsou tady, vaří pivo a za chodu řeší výrobu značkového skla, reklamu či pivní tácky. Naopak existují podniky jejichž vznik předchází už dlouhé měsíce legenda, propagace, případně nová značka piva, které se však vaří někde jinde.

Toto je případ plánovaného pivovaru Sachsenberg v Českém Těšíně. Legenda, která začala již v roce 1910 místním pivovárkem Na Saské kupě byla rozdmýchána zhruba před dvěmi lety. V Těšíně se objevila značková hospoda (údajně s velice pružnou provozní dobou) a celý široký arsenál piva Sachsenberg se prozatímně začal vařit v beskydských Kozlovicích. Vlastní vařící aparatura byla v plánu a v něm v podstatě zůstala dodnes.

Asi před týdnem mne jako zodpovědného vedoucího pivotéky v Pivovarském domě Ostrava oslovil sám majitel Sachsenbergu a nabízel pivo. Na zkoušku jsem objednal 30 kusů. První nedorozumění bylo o ceně. Pan šéf v telefonu hovořil o balení 0,5 l lahváčů po 12 Ks, v příloze mi však poslal cenu za 6. Cena začínající značky se tak vyšplhala na úroveň zavedených luxusních piv jako je Kocour nebo Matuška. Elegantní lahváče mají krásné etikety, při bližším průzkumu však zjistíte, že na všech druzích je etiketa pouze univerzální a jednotlivé typy lze rozlišit jen podle proužku u vršku. Chybí rovněž zřetelné údaje např. o obsahu alkoholu.

Když jsem si otevřel světlý ležák a přičichl k láhvi mimochodem jsem se podíval na nálepku, zda-li pivo již není prošlé. Nebylo, ale cítil jsem v moku jisté stopy překvašenosti, které se povětšinou objevují brzy před tím než-li se pivo definitivně „zlomí“. Ing. Šuráň by zajisté hýřil přívlastky, já však tento element mohu označit jako jednu s výrazných senzorických chyb. Ve středněhořké chuti nebyla naštěstí žádná kyselost, nepříjemný ocásek však byl stále přítomný. Stalo se něco již při kvašení nebo je na vině špatné skladování? Pivo má expiraci až 10. června.

Na rozdíl od ležáku pšeničné pivo nemělo chybu. Již při prvním napití na mne vybalilo celou plejádu svých příjemných chuťových vlastností. Tak dobré české pšeničné jsem skutečně už dlouho nepil. Jen bych opět uvítal nějaké informace na obalu.

Neodolal jsem pokušení a otevřel jsem ještě pivo s chilli. Krásná červená barva, ale opět ve vůni jakýsi štych budoucí kyselosti. Jinak obsah feferonek dostačující. Pivo pálí funkčně – méně než v minipivovaru Matso´s v australském Broomu a více než poslední verze hobitovského Firedogu.

Zjevné senzorické chyby Sachsenbergu jsou pro mne záhadou, neboť na výrobě se prý momentálně podílejí kvalitní a zkušení sládci Šubiak a Kuráň. Věřme, že se tyto výkyvy vyřeší, upraví se cenová politika a v Českém Těšíně se konečně začne vařit Pivo.