Včera proběhl v martinovské Garáži první den již 5. ročníku Velikonoční přehlídky minipivovarů. 

Letos se akce konala s filosofií staří versus nováčci. Během pátku a soboty se tudíž představí 16 malých pivovarů, z toho 8 již známých a zavedených a dalších 8 nových a prozatím docela neznámých.

Počasí letos nepřeje. Vzpomínám jak jsme při předchozích ročnících chodili v tričkách a popíjeli na zahrádce. Letos v pátek se pohybovala teplota kolem bodu mrazu a kolem se vznášela depresivní mlha. Nicméně fanoušky minipivovarů a dobrého truňku to neodradilo. Účast na prvním dnu byla slušná. Woodmanova Garáž je zrekonstruovaná a zvelebená a zejména je rozšířena o nový pivovárek! Ve službě bylo plných 6 výčepních míst, z nichž každé o několika pípách. Přestože vlastním asi 50 pivních půllitrů, zapomněl jsem si vlastní výčepní sklo přinést a tak jsem musel popíjet na zálohu (třetinka 60 Kč, výška 100, krygl 120 Kč).

Mým prvním úlovkem byl 11°rýmařovský Excelent – pivo lahodné hořkosti i tajnosnubné chlebovitosti s dlouhým klasickým dozníváním, které již od počátku nastavilo imaginární laťku hodně vysoko. Oné mety byl bohužel dosti vzdálen Lomňan z pivovaru Pod Kyčmolem. Mok sice hořký, ale dosti prázdný s jakýmsi chuťovým odkazem na připálení. Chuť jsem si musel spravit světlým ležákem ze Sv. Kopečku. Ing. Hrdlička pivo uvařit umí. Vzpomínám na svou prosincovou návštěvu jeho pivovárku a geniální polotmavou 14°. Kohout od Faltuse z České Třebové je pivem naprosto standardním. Jeho 11°i 12° neurazí, ale na druhé straně ani ničím mimořádným neohromí. Celkem mne potěšil vratimovský Brabčák. Pivo zemitě hořké s jemnou vůní. První čichový vjem byl poněkud narušen jakýmsi nevábným odérem zatuchlého hadru, ale ten mohl pocházet od umyté sklenice. Jinak se výčepní personál snažil a podával pivo rychle natočené s pěknou chutnou pěnou. Bál jsem se excesivních bublin, ale bylo to OK. Jen občas se mi zdálo pivo trochu přechlazené. Ale zřejmě to bude tím hnusným počasím.

Garážmistr se prezentoval všemi svými výrobky. Mám rád zejména světlou 12°pro její únětickou přímočarost, ale samozřejmě nepohrdnu příjemnou polotmavou 11° ani vícestupňovým hutným pivem černým.Sládek Pavel Salay se sice svěřil, že dává přednost pivům sladším, ale já si myslím, že hořkost jeho výrobků je naprosto v pořádku. Chilly pivo Firedog od Qásku je letos málo pálivé a i rauch Shpeq se mi zdál loni zajímavější. Pivovarský dům Ostrava letos zřejmě nejvíce sází na svůj extra hořký speciál (ESB). První den mi unikly Vojkovice, které však důvěrně znám a rovněž zvíkovská Zlatá Labuť – zejména její 15°Ale.

Výsledky mého středně obtížného qízu mne potěšily. Hned 3 soutěžící dosáhli plného počtu bodů! Při rozstřelu jsem ještě přitvrdil a tam již finalisté selhali. Majitel tváře z etikety velkobřezenského piva  Viktor Cibich nebyl sládkem, nýbrž vášnivě pijícím železničářem a tmavá 11° z někdejšího holešovického pivovaru se do poloviny 80. let jmenovala Kardinál. Jinak spokojenost. Nejslabším článkem pátečního večera byla bohužel hudební produkce. Na pivu se ušetřit nedá, tak se zřejmě musí šetřit na kapelách. Profláknuté taneční odrhovačky (oddrhovačky) v podání záhadného tria s houslemi a computerem mne hudebně ani zvukově nikterak neoslovily. S dojetím vzpomínám na Firedog nebo Pražský Výběr Revival.

Pátek byl slušný, už se těším na sobotu. Očekávám kupř. mé premiétové setkání s beskydským pivem Kohut.