Zelený čtvrtek, který letos náhodou připadl zrovna na Den učitelů je vedle sv. Patrika další příležitostí jak tématicky čepovat zelené pivo.

Po loňské aféře firmy Starobrno, kdy do zeleného moku byl namísto inzerovaného bylinného výluhu přidáván výtažek z uhelného dehtu, tzv. „brilantní modř“ (E133) se piva oné atraktivní barvy opět počala objevovat na našem sezónním trhu. Pivovar Jihlava šel ve svých velikonočních vizích skoro až nadoraz. Na svátky představuje pivo Krasličák, což je řezané pivo ve dvou pastelových barvách. Řezák z piva tmavého a světlého, kdy je využíváno obecných fyzikálních zákonů různé hustoty kapalin dnes již není nic neobvyklého. Chce to jen ten správný grif a sladovo-chmelová tekutina v půllitru se discipilinovaně rozdělí na dvě různobarevné složky. V případě Krasličáku se jedná o kombinaci 14°piva zeleného a výčepního červeného ze stejného jihlavského podniku.

V porubské pivnici Kompas, která mimo jiné nabízí pivo Janáček 11°i 12°za příznivé ceny a tmavou desítku z Černé Hory měli na Zelený čtvrtek prozatím pouze pivo zelené. Intimní přítmí mi příliš nedovolilo zodpovědně analyzovat jeho barvu, s největší pravděpodobností se však jednalo o světle zelenavou barvu ve stylu žabinec. Žádný brčál, svinibrod či militaristická khaki. Chvílemi mi dokonce připadalo jakoby mok ve sklenici lehce fosforeskoval. Nutno říci, že svérázná barva je na této složce Krasličáku to nejzajímavější. Vůně byla poměrně mdlá, pěna hospodsky standardní. Chuť dosti do hořka, avšak ničím poutavá, v žádném případě mi nepřipadlo, že se jedná o 14°.

Krasličák je dalším ze zjevně úspěšných marketingových tahů. V Kompasu se to na výčepním pultu jen zelenalo. Výrobce pastelových dryjáků se dušuje, že k zabarvení je používáno pouze přírodních surovin. Kdo nevěří, ať tam běží a nechá si předložit kompletní recepturu. Já osobně v záplavě ochucených a obarvených pivních speciálů stále dávám přednost zlatavému moku s příchutí chmele.