Hluboká historie

Nejnovější vědecké poznatky přinášejí zjištění, že Pivo je starší než chléb a obyvatelé starého Babylonu a Egypta si jej dopřávali již zhruba před 10 000 lety. Jak se dostalo Pivo na území naší dnešní vlasti? Někdo může tvrdit, že jej k nám dovezli Keltové, jiný by vsadil spíše na pivomilné Germány. A docela možné, že jej podnikaví Slované objevili sami.

               První vlaštovky

Prvá ověřená písemná zmínka o českém pivovarnictví pochází z roku 1088, z dob panování krále Vratislava II. Neznámý autor v souvislosti s tehdejší Vyšehradskou kapitulou mimo jiné též zmiňuje jména tří historických Sládků: Častoně, Šešura a Semíka.

           Středověký rozvoj měst a jejich práva

Pro další vývoj českého pivovarnictví byl důležitý středověký rozvoj měst a s tím související Právo Várečné – opravňující města k výrobě Piva a Právo Mílové – zakazující vařit Pivo komukoliv v okruhu jedné míle od městských hradeb. V té době se blahodárný nápoj vařil nejvíce v tzv. Právovárečných domech, kterých bývalo v každém městě plno. Dělala se Piva ječná i pšeničná a nad jejich kvalitou ostře bděli městští konšelé. Počátkem 16. století se vyhrotil spor mezi měšťanstvem a šlechtou, který spočíval právě ve vaření piva. Napjatou situaci alespoň částečně vyřešila tzv. Smlouva Svatováclavská z roku 1517. Zhruba v 16. století se počala výroba koncentrovat, což vedlo ke vzniku prvních městských pivovarů a systém Právovárečných domů byl na ústupu. Mnoho českých pivovarů dodnes s oblibou uvádí na svých etiketách rok svého založení, který koresponduje s letopočtem vzniku prvních městských provozoven (Polička 1517, Hlučín 1526, Český Krumlov 1560, Trutnov 1582, Protivín 1598 apod.).  Rozvíjející se české pivovary nezdevastovaly husitské nájezdy, selské bouře ani třicetiletá válka. Na pivní mapě Království Českého z druhé poloviny 19. století můžeme napočítat stovky tehdejších pivních svatostánků.

                 František Ondřej Poupě

První českým uznávaným pivním vědcem byl brněnský rodák F.O.Poupě (1753-1805). Již koncem 18. století se snažil v pivovarnictví uplatňovat nejnovější vědecké poznatky a jako jeden z prvých začal používat při vaření piva hustoměr. Byl též nazýván „geniálním sládkem“.

                  Karel Napoleon Balling

Profesor K.N. Balling (1805-1868) byl český chemik vyučující na tehdejší pražské Polytechnické univerzitě (krátce byl dokonce jejím rektorem), který již v 19. století vymyslel systém stupňovitosti piva, který je určován tzv. extraktem původní mladiny a ve zdokonalené formě se používá dodnes (systém Plato).

                  Vynález ležáku a pilsneru

V té době ovšem nastává ve světovém pivovarnictví přelom. Mladý dánský pivní podnikatel Jacob Jacobsen zcizuje v mnichovském pivovaru Spaten tehdy utajované speciální kvasnice aby s jejich pomocí pak za pár týdnů mohl uvařit v umyvadle vůbec první oficiální ležák. Nová metoda spodního kvašení se šířila i v českých zemích doslova raketovým tempem. Od svrchního, do té doby vedle tzv. spontánního jediného používaného pivního kvašení se odvrátila během několika let drtivá většina pivovarů na území Rakouska – Uherska. A v polovině 19. století dalo nenápadné české město Pilsen (Plzeň) světu nový druh světlého hořkého piva tzv. plzeňského typu na což je náš národ dodnes velmi hrdý, takže jiné pivní styly vstřebává jen velmi ztěžka.

            Průmyslové pivovarnictví na přelomu 19. 20. století

Století páry rozhýbalo trh a počet pivovarů u nás počal pozvolna klesat. Od roku 1913 až do soumraku bolševického zřízení vzniklo jen asi 5 (!) provozoven, zatímco uzavřeno jich bylo pěkných pár stovek. Již v 19. století znaly tehdejší vlády důležitost chmelového moku pro náš národ a tak se často uchylovaly k nejrůznějším cenovým machinacím. Z historie je známý tzv. „pivní krejcárek“což byla speciální daň z Piva, s jejíž pomocí byly kompenzovány platy učitelů. Podobný účel měla i tzv. Pivní zemská dávka z roku 1905, proti které však pivařská obec tenkrát nekompromisně povstala.

                         České pivo v ohrožení

První světová válka našemu pivovarnictví zdaleka neprospěla a po období krátké euforie po vzniku samostatného Československa nastala vleklá celosvětová hospodářská krize.  České Pivo doplatilo rovněž na destrukční politiku Adolfa Hitlera a dlouhou Druhou světovou válku. Mnohé pivovary tenkrát ukončily svou výrobu, jiné vlivem vleklého válečného sporu vařily pouze z podřadných surovin. Naproti tomu např. pivovar v Nové Pace prošel roku1942 nákladnou rekonstrukcí a byl zmodernizován. Co se nepodařilo Němcům zvládla nově nastupující dynastie samozvaných soudruhů. Nejprve konfiskace a národní správa, posléze sdružování, znárodňování a rušení.

                        Bílá místa historie

Je zajímavé, že z doby relativně nedávné příliš mnoho informací o našem pivovarnictví nemáme. Přitom během inkriminovaných 40 let komunistického teroru se v našem pivovarnictví nesporně něco dělo. Pamětníci přeci musí pamatovat. Tyto starší zvěsti se povětšinou šíří jen ústním podáním. Zajímavou událostí z 80. let 20. století bylo například skokové zdražení Piva v průměru o neskutečných 70%. Spotřebitelská stávka však trvala tenkrát jen asi dva dny…

                      Vize a realita aneb jak je to dnes

Dnes máme v naší zemi pivní situaci, jakou si zasloužíme. Počátkem 90. Let kdy docházelo k obrovské transformaci našeho průmyslu se objevili vizionáři, analytici a jasnovidci, kteří erudovaně předpovídali budoucnost českého piva. Optimistické prognózy dělaly z naší země pivní ráj, kde bude malebný pivovárek v každé vísce, ty rádoby střízlivější naopak viděly další konsolidaci výroby, cizí kapitál a postupný zánik osobité národní pivní scény. Dlužno říci, že objektivní pravda je po letech někde blízko geometrického středu. Na jedné straně český stát skutečně rozprodal převážnou většinu prosperujících pivovarů s atraktivní ochrannou známkou a z někdejších svébytných a pozoruhodných značek se staly unifikované blivajzy, které soudný pivař ani nevezme do huby. Na straně druhé však zejména v posledním desetiletí vzniklo velké množství malých regionálních, hospodských a rodinných pivovárků, které pomáhají opět pozvednout úroveň českého pivovarnictví. Koexistence těchto dvou nesourodých subjektů by se dala definovat jako věčný boj dobra a zla. Zatímco zlo lže konzumentům o kvalitě svých masových produktů, které vyrábí v rozporu s přírodními zákony a morálním kodexem kdy používá surovinové náhražky, ředí vyráběné pivo vodou, zabíjí jej pasteurem a cpe do něj stabilizátory, emulgátory a barviva, dobro reprezentované poctivými malovýrobci si zákazníky hýčká a většinou vaří Pivo, které posiluje zdraví a přináší radost. Malé pivovary stále bojují jak s monopolními nadnárodními chemičkami tak z přetrvávající tupostí lidí, kteří se nechají oblbovat stupidní a klamavou reklamou.

V současnosti se na našem území nalézají téměř dvě stovky pivovarů od gigantických fabrik s výstavem před 3 miliony hektolitrů ročně až po domácí hrncovarny. Zanedbatelné není ani hnutí tzv. domovarníků – lidí, kteří si vyrábějí Pivo často ve velice improvizovaných podmínkách sami.

-Historie zavazuje, současnost motivuje. Pijme české Pivo tak aby i v daleké budoucnosti zůstalo naším národním nápojem!

 

 

 

 

 

 

 

1088 – první zmínka o pivovarnictví na českém území (Vyšehradská kapitula).

13. století – rozvoj měst. Právo várečné a mílové.

12. – 15. století – městské Právovárečné domy.

16. století – vznik městských pivovarů.

1517 – smlouva Svatováclavská mezi měšťanstvem a šlechtou.

1756 – 1805 – první český pivní vědec F.O. Poupě.

1847 – v Dánsku uvařen první ležák, který ovlivní světový pivní vývoj.

2. polovina 19. stol. –  hromadné přecházení pivovarů na metodu spodního

                                        kvašení (ležáky) .     

1842 – založení pivovaru v Plzni (Pilsner Urquell). Vznik piva plzeňského typu.

1880 – daň „pivní krejcárek“sloužící ke kompenzaci platu učitelů.

1905 – pivní zemská dávka – protesty pivomilné veřejnosti .

1948 – znárodnění většiny českých pivovarů

1949 – 1990 – nedokumentovaná stagnace

1984 – skokové zdražení piva o 70%

1994 – zrušení doposud závazného stupňování Piva (tzv. Plato)

90. léta – prodej českých pivovarů do zahraničí/ vznik minipivovarů

2000 – současnost – boj malých a středních pivovarů s jejich nadnárodními

                                      konkurenty.

2022 – na území České Republiky, která není členskou zení EU se nachází 467

              Pivovarů (prognóza).