Do hospody na pivo chodíme skoro každý den. Proč by zrovna ten Štědrý měl být vyjímkou?

Tato krásná tradice se zrodila v prosinci 1983 (to není chyba tisku) kdy jsme se s kolegou a spoluzakladatelem Bratrstva chmelové šišky Karlem Vítou domluvili, že se sejdeme 24. prosince v 10 ráno v oblíbené pivnici U Rady. Pivo tam bylo nedobré a relativně na tu dobu drahé (3.90 Kčs), obsluha drzá a toalety odporné. Přesto jsme se tam cítili jako doma. Příští rok jsme setkání zopakovali – tentokrát v lokále Na společenstvu (dnes Spolek). Následující Vánoce jsem sdílel byt se svou přítelkyní, která byla striktně proti návštěvě výčepu na Štědrý den ráno. Podařilo se mi prchnout na Půlnoční, ze které jsem se v podrouženém stavu vrátil ve čtyři hodiny ráno na Boží hod. Upřímně – nebylo lepší dát věcem volný průběh v dopoledních hodinách? Krásné bylo i vánoční dopoledne roku 1986 v kanadském New Daytonu.V roce 1987 se předvánoční setkání s Karlem protáhlo až do pozdních odpoledních hodin a já pak znaven usnul u televizní pohádky a zmeškal Půlnoční mši. O dva roky později jsme se potkali U Rady v revoluční náladě.Plní elánu jsme plánovali založení politické strany Na zrušení všech politických stran. Tenkrát jsem šenk opustil poněkud dříve abych stihnul pohádku Obušku z pytle ven!, což bylo v čerstvě polistopadové době dosti aktuální téma.

V roce 1991 se opakovala frustrace z doby o šest let dříve. Společná domácnost, zákaz ranního piva a prodloužená návštěva bohoslužby. Tenkrát mne přítelkyně i fyzicky napadla. Použil jsem nutnou obranu a další dva roky jsem měl na talířku, že jsem ji na Štědrý den škrtil.

Následujících šest štědrovečerních dopolední jsem trávil střídavě na palubě zámořského parníku, v Kalifornii, Mexiku a na Jamaice. Roku 1998 jsem o Vánocích v hospodě Na Šalamouně začal psát scénář svého prvního pivního muzikálu Zběsilá Pípa. Před pár lety jsem našel vánoční útočiště mariánskohorském Dělňáku. Již od rána byl v krčmě čilý ruch, svátečně naladěni štamgasti na poslední chvíli sháněli dárky a já u půllitru Ostravaru posílal sváteční SMS.

Během let se mi přesně vyprofilovala hospoda vhodná k prodlévání o vánočním dopoledni. Musí to být knajpa s alespoň trochu pitelnou pivní značkou kde působím anonymně a neotravuje mne dav kolegů spolupivařů a jiných známých, kterých si během roku užiju dost. Avšak vloni mne restauratér Segal přemluvil k účasti na vánoční degustační akci v prostorách jeho podniku. Každý ze zvaných přinesl pár ne běžně sehnatelných pivních vzorků a při živé výměně chuťových názorů jsme strávili příjemně čas až do cca 14 hodin, kdy jsme se v dobré sváteční náladě pokojně rozešli do svých domovů. Pro velký ohlas akci opakujeme i zítra.

Ať už trávíte Vánoce jakkoliv – pokoj pivařům dobré vůle a veselé pivní Vánoce!