Včera večer vystoupia část našeho divadelního souboru Zběsilá pípa na firemním večírku U Arnošta ve Frýdku-Místku.

Jelikož plný počet členů onoho ansámblu dosahuje číslovky 11, uvažovali jsme o komornější verzi. Po premiéře v Litomyšli jsem viděl, že tento projekt je možný. U Arnošta bylo plno. Večírku jisté stavební firmy se zúčastnilo několik desítek jejích zaměstnanců, převážně mladších lidí ve věku kolem 30 let. Vánoční akce se nesla ve stylu retro – v tomto případě 60. a 70. let. Někteří přítomní se sice do tohoto období svým image příliš nestrefili, ale vypadalo to, že všichni se dobře baví. Jeden z našich herců – Míťa Dostál se představoval jednomu z členů hnutí Květinových dětí.  

„My jsme se viděli v Saigonu,“ řekl Míťovi překvapivě načančaný hippiesák. Míťa ztvárňující v mém muzikálu postavu doktora Sorensena nechápal. Snad si ani nedokázal momentálně vzpomenout kde přesně ono dálněvýchodní město leží. Podotkl jsem, že to muselo být zřejmě na jaře 1967 načež dlouhovlasý mladík s čelenkou přitakal a dodal, že se to stalo krátce po jeho maturitě v Michiganu.

Pro divadlo s velkým D nebyly u Arnošta podmínky a tak jsme přistoupili na pár kompromisů. Především jsme odehráli naše celé pásmo s pomocí mikrofonů. Half playback z notebooku měl přes výkonné reprobedny solidní zvuk a i nás bylo dobře slyšet. Lehce připité obecenstvo bylo naprosto spontánní a na naše songy reagovalo pokřiky, potleskem, tanci i improvizovanou interaktivitou. Občas jich tam po pódiu poskakovalo více než nás. Zhruba po 45 minutovém představení si obecenstvo vynutilo ještě tři přídavky. Nejvíce diváci skandovali když vyvolávali bufeťačku Bobinu a objevili se dokonce i přímočaré žádosti o striptýz.

Vydělali jsme každý pár stokorun, občerstvení jsme měli zdarma, jen ten Radegast tam být nemusel! Přístě nás doufám čeká představení v nějakém kvalitním minipivovaru.