Bloumal jsem po přírodě a uvažoval jsem, kde sehnat ingredience k výrobě nějaké účinné výbušniny či AK 47. A jak se dostanu do Strakovy Akademie. Celý příspěvek
Archiv pro měsíc: Březen 2020
Pivo, které pálí
Při pohledu na pípu s Fire Dogem v Hobitu jsem si uvědomil, že už jsem poměrně dlouho neměl pivo s chilli. Celý příspěvek
Kam se serou bolševici…..
Od roku 1962 jsem zažil relativně hodně mimořádných událostí. Ať už to byla karibská krize, invaze vojsk Varšavské smlouvy, hrozba konfliktu s Čínou, několik epidemií chřipky a žloutenky, sucha, povodně, plánované opětovné zavedení pracovních sobot, hrozící měnová reforma nebo palácový politický převrat v roce 1989. Celý příspěvek
Brabčák po osmi letech
Vratimovský minipivovar Brabčák v restauraci Ve dvoře otevíral v polovině roku 2012. Celý příspěvek
Sci-fi v reálném čase
Připomíná mi to starý katastrofický film Přejezd Cassandra. Nebo též o něco novější snímky shodného žánru Smrtící epidemie nebo Ebola. Celý příspěvek
Pivaři všech čtvrtí – spojte se!
Toto parafrázované proletářské heslo nyní používá pražský minipivovar Spojovna. Celý příspěvek
Svrchní objev z Havířova
V Kurník šopě jedu hlavně po ležácích. Občas zazdím i nějaký ten ejlík. Celý příspěvek
Mokrý březen
Tak se nám ten suchý únor moc nevyvedl. Ale nastává nadějný měsíc březen – do knajpy vlezem´. Celý příspěvek
Zimní festival
Minulý měsíc se opět konal velký pivní festival v Českých Budějovicích. Celý příspěvek
Pražská Lajka
Původní Lajka byla sovětská. V pražské Bubenči založili minipivovar na počest této pozoruhodné fenky, která byla obětována na oltář vesmírných závodů během Studené války.
Studená válka trvá dodnes. Jen se v.současnosti naše země nachází tentokrát na te správné straně. V souvislosti s Lajkou a dobýváním vesmíru můžeme ještě vzpomenout Jurie Gagarina nebo našeho nedoceněného astronauta Vladimíra Remka. Ti však prozatím u nás žádný minipivovar nemají.
Kavárna a pivovar Lajka se nalézá v tiché ulici poblíž Stromovky v blízkosti Akademie výtvarných umění. Tomu odpovídá i nenuceně strohý a lehce bohémský interiér. Spíše bych si v tomto prostředí představoval impresionistu Toulouse Lautreca usrkavajícího absint než poctivého pivaře na průzkumné misi. Nicméně na čepu hned pět místních značek.
Začínám klasicky spodně kvašenou 11. Po ránu takový bezelstný vyprošťováček přijde k chuti. Pivko slušné, přístojně řízné, kde se sice chmelem příliš nešetřilo, avšak nebyla překročena magická hranice dobrého vkusu.
Rozhodl jsem se ještě ochutnat 16 stupňový nakuřovaný stout. A dobře jsem udělal. Jako bych se zázrakem ocitl v mém zamilovaném Bamberku. Hutný truňk s převládající uzeností. Paráda. Opět se mi vybavil názor, že Rauchy je možno buďto nenávidět nebo milovat.
Zeleninová polévka s krutony byla velice chutná, ovšem cena 65 Kč se mi zdála dosti nadsazená.
Kdyby lokál nepůsobil tak akademicky, určitě bych se do něj ještě vrátil. Ale možná, že je to jen otázka zvyku.
A teď mi můžeme začít dávat lajky…..