Do piva se dnes již přidává cokoliv. Sotva jsme si zvykli na pivo medové, hned je tady borůvkové, pomerančové či kávové. V Krmelíně se rozhodli ochucovat své produkty květy bezu.
Do piva se dnes již přidává cokoliv. Sotva jsme si zvykli na pivo medové, hned je tady borůvkové, pomerančové či kávové. V Krmelíně se rozhodli ochucovat své produkty květy bezu.
Západní pobřeží Austrálie není tak turisticky známé jako je Sydney či Melbourne. Navíc je na něm poměrně nekvalitní telefonní i internetový signál. Po pivní stránce však má určitě co nabídnout.
Austrálie je jednou z nejrozvinutějších pivařských velmocí. Podle mapy z roku 2009 tam bylo oficiálně činných 147 pivovarů od nadnárodních podniků až po pivovárečné hospody.
Výsledek letošních voleb mimo jiné potvrdil Murphyho teorii o tom, že kdykoliv se stane nějaká katastrofa ,objeví se někdo, kdo to očekával. V tomto případě to však mohla předpokládat naprostá většina naší soudné a svéprávné populace.
Stalo se to na palubě zámořské lodi Viking Serenade v únoru 1994. Působil jsem tam tenkrát jako klavírista jazzového souboru. Jednou ke mne přistoupl jeden americký kolega a polohlasem se mne zeptal: „co ten váš bubeník? Co je to zač?“ Na bicí v mém souboru hrál tenkrát Cyril Zeleňák – zkušený hráč s dlouholetou praxí např. ve skupině Fermáta či v orchestru Gustava Broma. „Co se ti na něm nelíbí?“ otázal jsem se nechápavě. “ Víš“, pokračoval rozpačitě Američan jakoby mu bylo proti srsti někoho udávat, „dnes jsem ho potkal ráno v jídelně a on si dal ke snídani pivo!“ Celý příspěvek
Situace v Západních Čechách ještě zhruba před pěti lety připomínala vyprahlou pivní poušť. Oba plzeňské pivovary ovládl jihoafrický koncern SAB Miller a celé širé okolí od Rokycan po Aš zamořily fádní značky Pilsner Urquell a Gambrinus. Po zrušení provozoven v Chebu, Domažlicích a Karlových Varech vzdoroval pouze rodinný pivovárek Chodovar v Chodové Plané. Pak však nastal obrat. Dnes úspěšně fungují nové minipivovary na Chebsku, Sokolovsku, Karlovarsku i Domažlicku a oživením pivního průmyslu se může pochlubit i samotné krajské město Plzeň.
Seděl jsem pohodlně U Segala a meditativně popíjel černočerný 17°IPA Black Oak. Zrovna jsem s výčepní rozebíral úroveň holandských ležáků když tu náhle do takřka prázdného lokálu vstoupili dva urostlí muži.
Noc v místním hotelu byla poměrně příjemná. Po dlouhém dni plném rozporuplných dojmů spánek přišel určitě vhod.
Den před svým odletem do Holandska jsem přijel do Prahy. Měl jsem čas zhruba od pravého poledne do nějaké rozumné hodiny večerní, neboť příští ráno jsem musel vstávat již krátce po čtvrté hodině. Proto jsm věděl, že můj výběr pivnic musí být přepečlivý….
Blbý kdo dává, blbější kdo nebere. Když mne česká pobočka firmy Heineken pozvala na dvoudenní zájezd do Amsterdamu, neváhal jsem ani hodinu.